Milí rodiče, žáci a přátelé školy,
jako svazková škola pravidelně spolupracujeme napříč jednotlivými pracovišti – nejen mezi vyučujícími, ale také mezi samotnými žáky. Naši prvňáčci měli možnost přivítat ve svých třídách žáky 9. ročníku, kteří si pro ně na ZŠ Rapotín i ZŠ Sobotín připravili program s názvem „Den s kamarády“.
Tento společně strávený čas byl plný radosti, her a krásných zážitků, které podpořily přirozené přátelství mezi staršími a mladšími spolužáky.
A jak tuto akci vnímali samotní účastníci?
1. Jak jste se cítili, když jste zjistili, že budete připravovat Den s kamarády pro prvňáčky?
A.S.: Byla jsem ráda, že nás čeká tahle akce, protože mě baví práce a strávený čas s dětmi a těšila jsem se na chystání a plánování, ale nejvíc samozřejmě na děti.
J. K.: Nejdřív mě to docela překvapilo, ale pak už jsem se hodně těšila.
M. B.: Jsem neskutečně ráda, že jsme si to mohli zorganizovat a vymýšlet podle sebe ... Bylo to skvělé a naplňující.
2. Co pro vás bylo při plánování a vymýšlení programu nejtěžší?
A.S.: Nejtěžší bylo vůbec vymyslet, jaký uděláme program, aby to bylo na čtyři hodiny, ale pak nás napadla pohádka Krteček a bylo to. Ostatní přípravy už byly zábavné a šlo to rychle.
J. K.: Myslím si, že jsme všechno zvládli v pohodě. Nejtěžší bylo asi sehnat všechen material a potřebné věci.
M. B.: Na plánování nebylo zas tak nic strašného, až na ten program ho dát do kupy a aby vše klaplo.
3. Která aktivita podle vás děti nejvíce bavila?
A. S.: Děti určitě nejvíce bavila stanoviště s úkoly pro Krtečka, kde plnily různé úkoly, za které dostaly razítko a dílek kalhotek pro Krtečka.
J. K.: Asi ty stanoviště na téma Krteček a opičí dráha v tělocvičně.
M. B.: Myslím si, že děti bavilo všechno, ale stejně si myslím, že asi nejvíc stanoviště s Krtečkem.
4. Co vás během dne nejvíc překvapilo – na prvňácích nebo i na vás samotných?
A. S.: Na dni mě nejvíce překvapilo, jak se prvňáčci ničeho nebáli a do všeho šli naplno. I když nás někteří viděli poprvé, byli vážně moc šikovní a plní odhodlání.
J. K.: Překvapilo mě, jak byli prvňáci veselí a plní energie.
M. B.: Hodně mě překvapilo, že se nás děti moc nebály a normálně se s námi bavily a všechno splnily tak, jak měly.
5. Jaký okamžik nebo zážitek si z tohoto dne budete nejvíc pamatovat?
A. S.: Nejvíce si budu pamatovat okamžik, když dcera od naší paní učitelky za mnou přišla a řekla mi, že když mě má ráda její maminka, tak ona mě taky. To bylo strašně pěkné.
J. K.: Nejvíc si budu pamatovat, jak jsme s dětmi závodili v opičí dráze a hráli sportovní hry.
M. B.: Na tento den nezapomenu, protože bylo úžasný, jak se s námi pořád děti objímaly a povídaly si s námi.
6. Myslíte si, že byste podobnou akci zvládli zorganizovat znovu – a co byste případně udělali jinak?
A. S.: Tuto akci bychom určitě zvládli znovu a pokud se taková situace naskytne, budeme jen rádi. Změny bychom nedělali, protože máme ze dne velkou radost, že se vše povedlo podle plánu.
J. K.: Určitě! Už teď se těším na další.
M. B.: Určitě bych to chtěla zorganizovat znovu, protože to byl nezapomenutelný zážitek a nic bych neměnila.
Aneta Stejskalová, Jana Kirschnerová, Michaela Brunecová, IX.A