Náplň práce výchovného poradce
1. Vymezení náplně práce výchovného poradce zákony
Náplň práce výchovného poradce je tedy stanovena vyhláškou MŠMT ČR č.72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních.
Výchovný poradce se také zabývá problematikou vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných, včetně možnosti individuálního studijního plánu dle vyhlášky č. 73/2005 Sb.
Rozsah přímé pedagogicko – psychologické činnosti pedagogických pracovníků je stanoven v nařízení vlády č. 75/2005 Sb.
2. Konkrétní úkoly výchovného poradce
Výchovný poradce plní především tyto konkrétní úkoly, které jsou ale také vázány na konkrétní podmínky školy:
- koordinuje činnost učitelů, třídních učitelů a vychovatelek ve školní družině (zabezpečuje jejich součinnost v případě zátěže žáků - písemné práce, rozsáhlá opakování, domácí úkoly a součinnost vychovatelek a učitelů 1. a 2. stupně) a poskytuje jim metodickou pomoc
- věnuje pozornost systematické informační činnosti významné pro volbu dalšího studia nebo jiné formy přípravy pro volbu povolání žáků
- poskytuje individuální konzultace žákům a jejich zákonným zástupcům při řešení výchovných a výukových problémů i v otázkách týkajících se studia na SŠ a volby povolání
- zprostředkovává styk s PPP a SPC, dává rodičům návrhy na odborná vyšetření, pomáhá se žádostmi o vyšetření, podílí se na tvorbě individuálního vzdělávacího plánu pro děti se specifickými poruchami učení či se speciálními potřebami a kontroluje plnění tohoto plánu
- pečuje o žáky se zvláštními vzdělávacími potřebami, o zdravotně postižené žáky a žáky talentované
- pečuje o žáky s výchovnými problémy, s poruchami chování, o žáky v náročných životních situacích
- spolupracuje s pracovníky SPC a PPP, s odbornými lékaři, orgány MÚ, MěÚ, OkÚ, SŠ, policií apod.
- · napomáhá zavádění nových metod do vyučování
- spolu s ředitelem školy a jeho zástupcem organizuje zápis do prvních tříd
- soustavně se vzdělává v oblasti výchovného poradenství
- informuje rodiče žáků a jiné zákonné zástupce o činnosti zařízení výchovného poradenství, o možnostech využití jejich odborných služeb
- těsně spolupracuje s metodikem prevence
3. Oblast vzdělávání žáků se specifickými potřebami
Jednou z důležitých činností výchovného poradce je péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Toto upravuje již výše zmíněná vyhláška č.73/2005 Sb.
Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných patří k prioritám školního vzdělávacího programu. Integrace a péče o tyto žáky umožňuje osobnostní rozvoj každého žáka, neomezuje možnost vzdělání, má pozitivní vliv na jejich povahový a citový vývoj, na odpovídající celoživotní orientaci a adaptaci ve společnosti.
Práce s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami je velmi náročná. Děti se snadno unaví, bývají nepozorné, nesoustředěné, rychle zapomínají učivo, někdy ztrácí zájem, jsou citlivé, potřebují poskytovat stálou podporu a povzbuzení, podnětné a vstřícné prostředí a individuální přístup učitele.
Do této skupiny žáků na naší škole patří:
- žáci s vývojovými poruchami učení nebo chování
- žáci tělesně postižení
- žáci se zdravotním znevýhodněním
- žáci se sociálním znevýhodněním
4.1 Vzdělávání žáků s vývojovými poruchami učení nebo chování
Žáci se specifickými poruchami učení (SPU) patří také na naší škole k početnější skupině žáků se speciálně vzdělávacími potřebami.
Nejčastěji se vyskytujícími poruchami jsou dysortografie, dyslexie a dysgrafie. K méně častým diagnostikovaným poruchám patří dyskalkulie a dyspraxie. Některé poruchy bývají provázeny poruchami pozornosti (ADD) nebo poruchami pozornosti s hyperaktivitou (ADHD). U většiny žáků se symptomy jmenovaných poruch vzájemně prolínají a v průběhu trvání vykazují různou intenzitu.
Žáci se SPU nezávisle na inteligenci se potýkají ve škole s opakovanými neúspěchy a výkyvy ve školní práci, mívají obtíže při osvojování čtení, psaní, počítání a při nabývání a užívání takových dovedností, jako je mluvení a porozumění mluvené řeči.
Všichni integrovaní žáci docházejí pravidelně jednou týdně na hodinu speciálních náprav. Nápravy probíhají ve skupině a jsou zaměřeny na reedukaci specifických potíží žáků.
Žáci, u nichž byla diagnostikována dyskalkulie, mají taktéž možnost jednou týdně docházet na hodinu speciálních náprav matematiky. Zde je se žáky pracováno individuálně podle jejich potřeb a schopností.
Nápravy ČJ vede speciální pedagog nebo vyučující českého jazyka, matematické nápravy vyučující matematiky.
Efektivní fungování vzdělávání a péče o žáky se SPU předpokládá velmi těsnou spolupráci učitelů, kteří vedou speciální nápravy Čj, s třídními učiteli a rodiči. Učitelé jsou informováni, jak k žákovi individuálně přistupovat, a rodiče zváni na pravidelné konzultace do školy, mohou se zúčastnit výuky a jsou informováni o možnostech nápravy a formách domácí přípravy.
Ve všech formách reedukace SPU mají žáci k dispozici speciální pomůcky: trojrozměrné pomůcky, speciální pracovní sešity, čítanky a pracovní listy, přehledy učiva, dyslektické tabulky, počítačové nápravné programy atd.
Žáci se SPU jsou vzděláváni podle individuálních vzdělávacích programů (dále jen IVP), které vycházejí ze závěrů pedagogicko – psychologického vyšetření provedeného na odborném pracovišti, a školního vzdělávacího programu. IVP stanoví postup vzdělávání dítěte se SPU, úlevy s ohledem na nejzávažnější potíže, nápravu zjištěných potíží, konkrétní výukové, případně výchovné cíle pro příští výukové období, hodnocení i kontrolu výsledků či speciální pomůcky, které budou při reedukaci používány.
Na vypracování IVP se podílí třídní učitel, vyučující příslušných předmětů, rodiče a výchovný poradce. IVP schvaluje a svým podpisem kromě výše uvedených zpracovatelů ředitel školy, školní psycholožka z PPP, rodiče a žák.
U mnohých dětí jsou také diagnostikovány specifické poruchy lehčího rázu, u kterých pro úspěšné a bezproblémové zvládnutí učiva respektujeme doporučení a závěry pedagogicko-psychologických vyšetření a poskytujeme jim potřebný rozsah individuální péče v hodinách.
4.2 Žáci se specifickými poruchami chování
Poruchami chování u žáků rozumíme nedostatky v chování narušující výchovně - vzdělávací proces, tj. kázeňské nedostatky různého typu, rozsahu a původu.
Poruchy chování mají širokou etiologii a řešení výchovných problémů jednotlivých žáků věnujeme velkou pozornost. Při analýze poruch chování zjišťujeme příčiny a motivy jednání žáků, vycházíme ze sociálních norem žákova prostředí a hlouběji analyzujeme každý přestupek.
Ve škole se setkáváme se skupinou žáků, kdy se poruchy chování projevují jako důsledek ADHD, ADD, stresových situací, psychických poruch, epilepsie apod.
Druhou skupinu žáků tvoří žáci, jejichž poruchy chování jsou podmiňovány působením vnějších činitelů: nevhodná rodinná výchova, špatný vliv vrstevníků, party, … .
Vzdělávání a péče o žáky s poruchami chování je individuální a vychází z etiologie poruchy:
- žáci jsou zařazováni do skupin žáků se SPU
- k žákům je v hodinách přistupováno individuálně (častá změna činností, citlivý přístup pedagoga,
využívání názorných pomůcek, motivující prostředí, …)
- velmi úzká spolupráce s rodinou
- zapojení žáků do preventivních programů pro posílení pozitivního klimatu ve třídě
- rozvíjení klíčových kompetencí u žáků
- osobnostní a sociální výchova žáků
4.3 Vzdělávání žáků tělesně postižených
Tělesně postižení žáci, kteří jsou integrováni v naší škole, jsou fyzicky postižení, ale jejich onemocnění nepostihuje intelekt. Mají tedy předpoklady normálního psychického vývoje a mohou se vzdělávat v běžné základní škole. Náročnost péče a vzdělávání těchto žáků je závislé na stupni fyzického postižení.
Integrovaní tělesně postižení žáci jsou vzděláváni podle IVP, které vycházejí ze závěrů vyšetření provedeného na odborném pracovišti, a školního vzdělávacího programu. IVP stanoví postup vzdělávání dítěte se SPU, úlevy s ohledem na nejzávažnější potíže, konkrétní výukové, případně výchovné cíle pro příští výukové období, hodnocení i kontrolu výsledků či speciální pomůcky, které budou při výuce používány. Na vypracování IVP se podílí třídní učitel, vyučující příslušných předmětů, rodiče a speciální pedagožka. IVP schvaluje a svým podpisem kromě výše uvedených zpracovatelů potvrzuje ředitel školy, odborní pracovníci, rodiče a žák.
O možnostech výuky, schopnostech a speciálních vzdělávacích potřebách, o hodnocení, motivaci a výši nároků na tělesně postižené žáky jsou pravidelně vyučující informováni speciálními pedagogy z SPC Litovel nebo Mohelnice.
Postižení žáci mají ve třídách k dispozici speciální lavice, ve výuce používají kompenzační pomůcky přizpůsobené jejich individuálním potřebám (protiskluzová fólie a pravítko, speciální psací potřeby, xeroxovací tabule, počítač, speciální lupa ke čtení….)
Důležitou podmínkou úspěšné integrace je partnerství rodičů zdravotně postižených žáků a školy.
4.4 Vzdělávání žáků se zdravotním znevýhodněním
Za zdravotně znevýhodněné žáky považujeme žáky se zdravotním oslabením, dlouhodobým onemocněním a lehčími zdravotními poruchami vedoucími k poruchám učení a chování.
Při vzdělávání a péči o tyto žáky škola zohledňuje a respektuje individualitu a potřeby žáka:
- dle potřeby je žákům vypracováván individuální studijní plán
- po návratu ze zdravotnických zařízení jsou žáci citlivě a postupně zapojováni do vzdělávacího procesu
- při prověřování vědomostí a hodnocení výsledků vyučující zohledňují zdravotní znevýhodnění žáka
(odložená klasifikace, slovní hodnocení, redukce učiva, volba vhodných forem a metod prověřování, …)
- nabízíme individuální konzultace žáků i rodičů s vyučujícími
Při vzdělávání žáků se zdravotním znevýhodněním je taktéž velký důraz kladen na spolupráci rodiny, lékařů a školy.
4.5 Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním
V posledním období dochází v naší škole k nárůstu žáků pocházejících z kulturně a jazykově odlišného prostředí, kteří k nám přicházejí v rámci migrace (děti cizinců, azylantů a účastníků řízení o udělení azylu na území ČR).
Jedním z hlavních problémů při vzdělávání žáků z kulturně odlišného prostředí je ve většině případů nedostatečná znalost vzdělávacího jazyka.
Ke specifickým potřebám při vzdělávání těchto žáků patří:
- vysoce individuální přístup
- pomoc pedagoga ve výuce při osvojování si znalosti vzdělávacího jazyka
- uvedení žáka do prostředí školy a seznámení s českým prostředím, tradicemi a zvyklostmi
- odlišné metody a formy práce
- seznámení žáků třídy s kulturnímu zvyklostmi a tradicemi jiných národností
- úzká spolupráce s rodinou, psychologem, speciálním pedagogem, popř. dalšími odborníky
- individuální klasifikace a hodnocení
- případné vypracování individuálního vzdělávacího plánu
- v rámci podpory interkulturního obohacení podporuje škola prostor pro prezentaci vlastní
kultury
Dále do této skupiny řadíme děti z rodinného prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením a žáky ohrožené sociálně patologickými jevy.
Vzdělávání a působení na tyto žáky je realizováno utvářením a rozvíjením klíčových kompetencí a vzdělávacím obsahem, aktivitami a činnostmi, které ve škole probíhají. K základním potřebám a dovednostem žáků, majícím významnou roli v oblasti prevence sociálně-patologických jevů, patří: schopnost komunikace, schopnost týmové práce, dostatek sebedůvěry a dobrá odolnost vůči stresu, učení se přiměřeně se vyrovnat s osobními a sociálními požadavky, konflikty, školními problémy a různými náročnými životními situacemi.
Základními nástroji, které má škola k dispozici pro realizaci preventivní strategie, je školní vzdělávací program a minimální preventivní program, který vychází z potřeb a podmínek školy.
4.6 Spolupráce školy v oblasti vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími
potřebami
Předpokladem úspěšného vzdělávání výše uvedených skupin žáků je nutná spolupráce s poradenskými pracovišti, s odborníky jiných resortů, se státními institucemi a především s rodiči.
Spolupráci s rodiči škola realizuje vysoce individualizovaným přístupem a kontakty s rodiči žáků, jejichž rozsah a frekvence se řídí potřebami žáků.
4.7 Systém práce s žáky mimořádně nadanými
Zjišťování mimořádného nadání žáka provádí školské poradenské zařízení na návrh učitele nebo rodičů.
Pro vzdělání těchto žáků může být vypracován individuální vzdělávací plán (IVP), který vychází ze školního vzdělávacího programu školy, závěrů psychologického vyšetření a vyjádření zástupce žáka, za zpracování IVP odpovídá ředitel školy.
Ředitel školy může přeřadit mimořádně nadaného žáka do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku na základě zkoušky před komisí, kterou jmenuje ředitel školy.
Možné úpravy způsobů výuky mimořádně nadaných žáků:
- pestrá a podnětná výuka, která umožňuje velkou aktivitu, samostatnost a činorodost žáků
(nabídka nestandardních problémových úloh)
- umožnění vyhledávání nových informací a souvislostí, samostatné vypracovávání projektů,
respektování zájmů žáka, ponechání možnosti vlastní volby, účast na soutěžích a olympiádách
- rozšiřování a prohlubování obsahu učiva
- zadávání specifických úkolů (na složitější a abstraktnější úrovni)
- vnitřní diferenciace žáků v některých předmětech (cizí jazyky, disponibilní časová dotace ve 3.
ročníku, volitelné předměty)
- respektování vlastního pracovního tempa (mít připravené úkoly a úlohy, pokud je žák hotov dříve
než ostatní žáci, nebo poskytnutí určité volnosti ve způsobu, jakým využije „ušetřený“ čas)
V rámci vzdělávání mimořádně nadaných žáků se škola zaměřuje na problémy sociální přizpůsobivosti, se kterými se u těchto žáků často setkáváme. Učíme nadané žáky sebepoznání a podporujeme jejich zdravou sebedůvěru, snažíme se je vést k zájmu o vlastní rozvoj a spolužáky k pochopení tohoto zájmu, pracujeme se třídním kolektivem a pomáháme začleňovat nadané žáků do kolektivu.
4. Shrnutí povinností výchovného poradce v oblasti vzdělávání žáků se specifickými potřebami
Na základě výše zmíněných skutečností výchovný poradce zabezpečuje:
- úzkou spolupráci s PPP nebo s SPC,
- připravenost učitelů na výuku žáků se specifickými vzdělávacími potřebami,
- kontroluje dodržování IVP a spolupracuje na vyhodnocení efektivity.
- vhodnou organizaci výuky
- individuální přístup k žákovi,
- respektování jeho osobního tempa,
- využívání reedukačních postupů dle druhu postižení,
- dodržování pravidelné relaxace,
- dodržování reedukace specifických chyb, např. záměna písmen a slabik, číslic, vynechávání
diakritických znamének, dvojí čtení
- cvičení dovedností – psychomotorické dovednosti, sluchová analýza a syntéza, zrakové vnímání,
prostorová orientace, rozlišování měkkých a tvrdých slabik,
- rozvíjení prostorové představivosti, paměti, komunikačních schopností.
Zpracovala: Jana Rozsívalová